Posílení nervové soustavy (41)

- doporučuji produkt č. 41 - Čaj na posílení nervové soustavy (najdete pomocí rolovátka na titulní straně)

Nervová soustava

 

  • trubicovitého typu
vývoj: žebříčkovitá → zauzlinová (nervové zauzliny v hlavové nebo hrudní části) → trubicovitá
  • nervová soustava člověka je dutá
  • koordinuje činnost ostatních soustav společně s hormonovou soustavou
    • neurohumorální soustava
    • umožňuje pohyb (svalové stahy)
  • vyšší nervové funkce
    • složité děje, které mají za úkol komplexní ovládání tělesných funkcí
    • instinktivní chování, emoční chování
    • schopnost přijímat nové informace, uchovat si je a využít
    • paměť = schopnost ukládat informace
    • nejvyšší nervové funkce (typické pro člověka)
      • myšlení, řeč, uvědomění si sebe samého, uvědomělé smyslové vnímání
Neuron (nervová buňka)
Neuron
  • je základní stavební jednotkou
  • podpůrné buňky (gliové b.) spolu s neurony tvoří nervovou tkáň
  • vlastnosti neuronu jsou ojedinělé mezi ostatními buňkami
  • neuron je schopen reagovat na podráždění specifickými signály
  • schopnost vést impulsy
  • při natažení spolu s výběžky může mít velikost až 1 metr
  • vytváří specifické kontakty s ostatními neurony nebo s receptory či efektory
    • receptor = buňka, která přijímá podněty z okolí
    • efektor = výkonný orgán
  • reflexní oblouk = receptory, efektory a neurony
  • vedení vzruchu:
    • receptor → centrální nervová soustava → efektor
  • iniciální segment = místo, kde vznikají vzruchy
  • výběžky:
1.                  dendrity – kratší
2.                  neurity (axon) – delší
  • synaptický uzlík = místo, kde neuron končí
  • Schwannovy buňky
    • slouží jako izolátor bránící depolarizaci membrány
    • vyplněné tukem zvaným myelin
    • Schwannova (myelinová) pochva
      • vzniká přikládáním Schwannových buněk k nervovému vláknu (axonu)
      • dokonalá izolace z důvodu více vrstev
Schwannova pochva
    • šedá vlákna
      • axon je do Schwannových buněk pouze zanořen, ale není omotán
    • mezi buňkami se nachází Ranvierovy zářezy
  • gliové buňky = podpůrné buňky
    1. ependymové
      • nachází se na povrchu dutin v nervové soustavě
      • vystýlá dutiny v nervové soustavě
    2. makroglie [astrocyty]
      • mají za úkol předávat látky mezi krví a nervovými buňkami (transport látek)
    3. oligodendroglie [Schwannovy buňky]
    4. mikroglie
      • odstraňování odpadních látek, popř. zbytků odumřelé nervové tkáně
  • nervové zakončení
    1. axodendritické
      • synaptický uzlík (axon) navazuje na dendrit
    2. axosomatické
      • mezi axonem a tělem neuronu
    3. senzitivní
      • nervové buňce předchází buňka smyslová
  • v místě synapse je vzruch předáván prostřednictvím chemického přenašeče (neurotransmiter)
Nerv
  • svazek nervových vláken, které jsou obklopeny a obaleny vazivem
  • vazivo zpevňuje a vyživuje
jednotlivá nervová vlákna jsou obaleny vazivem, které se nazývá endoneurium
v nervu se takto obalené neurony přidávají k sobě a jsou obaleny perineuriem
na povrchu se nachází epineurium (vnější vazivový obal nervu)
  • míšní nervy = vystupují z míchy, ostatní nervy se označují jako hlavové
  • nervové signály mají elektrický charakter (kladné a záporné náboje)
    • jsou způsobeny rozdílnou propustností membrány (ionty uvnitř nebo vně plazmatické membrány)
      • průměrná hodnota je asi 70mV, rozpětí 40 – 90mV
  • větší koncentrace draselných iontů se nachází uvnitř buňky
    • uvnitř je rovněž záporný náboj (přitahující ionty), který převládá
  • elektrický gradient žene ionty opačným směrem
  • sodnodraselná pumpa
    • zařízení, které je umístěno v membráně, z obou stran jsou vazebná místa pro ionty, ionty se navážou, dojde ke štěpení ATP, vzniká energie potřebná pro funkci
    • sodík díky ní může proudit sodnodraselnými kanály dovnitř buňky
    • energeticky náročná, proto je potřeba štěpit ATP, aby se uvolňovala energie
  • membrána neuronů je polarizovaná
    • uvnitř je záporný náboj, vně kladný
Membránový potenciál
  • membrána je polopropustná, má rozdílné koncentrace a náboje na vnitřní a vnější straně membrány
  • membrána je zároveň nepropustná pro ionty sodíku ⇒ sodík se nachází vně membrány
  • rozdíl v nábojích způsobuje, že je membrána polarizovaná
Změny klidového membránového potenciálu
  • vedou ke vzniku akčního nervového potenciálu (nervového vzruchu)
Synapse
  • tvořena synaptickým uzlíkem, kde se neuron rozšiřuje
  • má 3 části
  1. elektrická
    • synaptická štěrbina je velmi úzká (2–4nm)
    • nachází se v ní četné bílkovinné kanály, které propojují postsynaptickou a presynaptickou membránu
      • usnadňují šíření vzruchu
    • v lidském těle vzácné [srdce – umožňuje synchronizovat činnost srdce, hladká svalovina ve střevech]
  2. chemická
    • tloušťka synaptické štěrbiny 10–40nm
    • vzruch putuje do lévé části synaptického uzlíku, vápenaté ionty začnou proudit dovnitř synaptického zakončení
      • uvnitř se nachází synaptické váčky obsahující neurotransmiter
        • váček se posouvá směrem k membráně, postupně s ní splyne a látka uvnitř váčku se začne vypouštět; neurotransmitter se uvolní do syn. štěrbiny
          • exocytóza
      • elektrický signál je přeměněn na signál chemický, po navázání se chemický signál přemění zpět na elektrický
      • po navázání neurotransmiteru se otevřou iontové kanály pro sodík, nervový potenciál roste, draslík proudí z buňky ven a vzniká vzruch
Neurotransmitery
  • jsou dvojího typu
    1. acetylholin a noradrenalin
      • označují se jako excitační (budivé)
      • vede k depolarizaci
    2. gama aminomáselná kyselina (GABA)
      • vede k hyperpolarizaci
      • po navázání na receptor se neotevřou kanálové ionty pro ionty sodíku, ale pro ionty chloru
      • zapůsobí koncentrační gradient, ionty chloru se tlačí dovnitř, roste záporný potenciál
        • je zapotřebí mnohem větší podnět k vybuzení činnosti = inhibiční synapse
Šíření akčního potenciálu
  • přenos z jedné nervové části na další
  • při depolarizaci membrány se může hodnota zvyšovat
    • účinky se sčítají a jsou-li dostatečně velké, tak v inicializačním segmentu dojde k vytvoření akčního potenciálu
      • na velmi krátkou dobu (asi 1ms) se otevře membrána pro ionty draslíku, ty z důvodu velkého přetlaku proudí dovnitř
  • po změně náboje se vzruch postupně šíří po axonu
  • šíření akčního potenciálu neuronem = vzruch
  • integrace nervového signálu
    • propojení více signálů a jejich vyhodnocení
    • odpovědná za emoce, myšlení, uvědomění si vlastního já
Nervové obvody
  • zajišťují příjem, zpracování informací a odpověď na podněty
  • je propojeno různé množství neuronů
  • nejjednodušší nervový obvod má alespoň 2 neurony
  • složité činnosti jsou vytvářeny nervovými obvody [řemeslná práce]
  • tvořeny centrální nervovou soustavou (mozek, mícha) a periferními nervy
    • periferní nervy
      1. motorické
        • zajišťují ovládání svaloviny, vydávají signály svalům
        • vedou informaci od centrální nervové soustavy (směr nazývaný jako odstředivý = eferentní)
      2. senzitivní
        • vedou do centrální nervové soustavy z receptorů (eferentní směr)
      3. autonomní = vegetativní
        • informace vedoucí ke žlázám
  • př.: čichová buňka → senzitivní neuron → motorický neuron → odpověď svalu (nejjednodušší nervový obvod)
  • reflexní oblouk
    • nejjednodušší forma nervového obvodu
    • reflex = nervový děj, kdy je signál získávaný z receptoru zpracováván a je na něj vytvářena odpověď
Centrální nervová soustava
Mícha
  • trubice, vzniká z neuroektodermu
  • v centrální části se nachází míšní kanál
  • dvoustranná souměrnost těla a jednosměrný pohyb vedly k tzv. cefalizaci (vytvoření hlavy)
    • hlava má funkci řídící, mícha zprostředkova­telskou
  • uložena v páteřním kanálu
  • šedá hmota uvnitř, bílá na povrchu
  • 40 – 45cm dlouhá
  • míšní nervy vytvářejí na dolním (spodním) okraji svazek nazývaný „koňský ohon“
    • svazek míšních nervů na spodním konci míchy způsobený nestejnou rychlostí růstu míchy a páteře
  • 31 párů míšních nervů
  • na horním konci navazuje horní mícha (medulla oblongata)
    • je součástí mozku
  • mícha dosahuje přibližně na úroveň 1–2 bederního obratle
1.                  krční
2.                  hrudní
3.                  bederní
4.                  kostrční
      • úrovně neodpovídají úrovním páteře, ale míšním nervům
  • některé reflexy jsou uskutečňovány přímo prostřednictvím míchy
    • chůze, plavání, tanec (automatické pohyby)
Poškození míchy
  • paréza
    • částečné ochrnutí těla
  • plegie
    • úplné ochrnutí
  • paraplegie
    • ochrnutí dolních končetin
Mozek
  • v mozku probíhá nejvyšší nervová činnost
    • uvědomění si sebe sama
  • chráněn třemi mozkovými obaly
1.                  tvrdá mozková kůra (Dura mater)
      • pevně srostlá s lebkou
2.                  pavučnice (arachnoidae)
      • obal
      • pod ní se nachází mozkomíšní mok
3.                  Pia mater
Části mozku
  1. prodloužená mícha (medulla oblongata)
    • pokračování míchy po vstupu do prostoru mozkovny
    • kardiovaskulární centrum
      • ovládá hladkou svalovinu cév, dochází k regulaci krevního tlaku a srdeční akce
    • polykací reflex, slinění, kašlání
    • centrum zvracení (ochrana trávicí trubice)
  2. Varolův most
    • dráhy vedou směrem do koncového mozku a do mozečku
    • mezi Varolovým mostem a mozečkem se nachází čtvrtá mozková komora
  3. mozeček (cerebellum)
    • 2 komory spojené mozečkovým červem (vermis)
    • tvar polokoule
    • udržuje svalové napětí, podílí se na udržování rovnováhy
    • při poškození mohou vznikat problémy řeči
    • výskyt stromu života
      • rozmístění šedé a bílé hmoty, bílá hmota vytváří strukturu připomínající strom
  4. střední mozek (mesencephalon)
    • čtverohrbolí
      • zadní hrbolky lokalizují zdroj zvuku
    • 3 a 4 pár hlavového nervu
  5. mezimozek
a.                  thalamus
      • párové části
      • prochází jím všechny smyslové dráhy, informace zde získávají citové zabarvení
        • přepojování zrakové i sluchové dráhy
b.                  hypothalamus = spodina
      • neurosekreční funkce
        • vytváří některé látky, které se dostávají dále do těla
      • podílí se na sexuálním chování
      • při stresu vzniká poplachová reakce
    • šišinka (epifýza)
      • žláza s vnitřní sekrecí
      • udržuje cyklus spánku a bdění
  1. koncový mozek
    • povrch 2200 cm2
    • největší část
    • skládá se ze 2 hemisfér, hemisféry jsou duté
      • v jedné asi 14 miliard neuronů (celkem asi 30mld)
b.                  levá hemisféra
        • systematičnost, logické myšlení
c.                  pravá hemisféra
        • výtvarné cítění, vnímání hudby
    • nachází se zde 1. a 2. mozková komora
    • mozkové závity, mezi nimy mozkové zářezy
    • samotný mozek se skládá ze 4 laloků
 .                    čelní
        • dominuje motorika
          • řídí pohybovou aktivitu
a.                  týlní
        • zrakové centrum
b.                  temenní
        • sensitivita
          • vyhodnocování podnětů z kožních receptorů
c.                  spánkový
        • sluchové centrum
      • povrch mozku je individuální, vymezení laloků je pokaždé stejné
    • bílá hmota
      • bazální ganglia
        • dvě skupiny jader nacházející se v bílé mozkové hmotě
        • čočkovité a ocasaté jádro
          • podílejí se na motorické aktivitě
    • šedá hmota
      • tvoří šedou kůru mozkovou
      • je zodpovědná za veškerou mozkovou aktivitu
      • asociační oblasti
        • oblasti mozku zodpovědné za myšlení
      • limbický systém = útrobní mozek
a.                  koníkovitý závit
b.                  mandlovité těleso
        • dohromady se podílejí na ovládání vnitřních orgánů
        • motivace, pocit strachu, podílí se na paměti
Nervová soustava z funkčního hlediska
  1. somatická nervová soustava
    • odpovědná za motoriku
  2. vegetativní nervová soustava
    • nemůžeme ovládat vůli
    • odpovědná za ovládání vnitřních orgánů
c.                  sympaticus [kočka v ohrožení]
      • připravuje tělo na zátěž
      • vystupuje z oblasti hrudi a bederní oblasti míchy
        • ganglia uložena podél páteře
      • zadní jádra jsou nadřazením všem sympatickým nervům
      • rozšíření zornic, prokrvení svalů
d.                 parasympaticus [důchodce po obědě]
      • odpočinek těla po zátěži
      • ganglia se vyskytují přímo u jednotlivých orgánů
      • protichůdné účinky
      • zúžení zornic, zvýšená produkce slin, prokrvení vnitřních orgánů
    • parasympaticus a sympaticus se podílejí na udržování homeostázy
    • nachází se zde 3. mozková komora
    • z ní vybíhá 1. a 2. mozková komora, které se nachází v hemisférách
  • somatická i vegetativní nervová soustava jsou propojené, nefungují samostatně
  • jakmile vede vlastní vůle člověka k ohrožení života, je volní kontrola vyřazena a nastupuje vegetativní nervová soustava
[zadržení dechu, vyprazdňování močového měchýře]
Činnost kosterního svalstva
  • adaptivní charakter
  • motorika
    1. na úrovni míchy
      • podřízena mozkovým centrům
    2. na úrovni koncového mozku
      • vlastní motorická oblast
      • podřízena asociační oblasti mozkové kůry
        • vydává pokyn vyšším centrům
      • informace putují pomocí nervových drah
a.                  přímé mot. dráhy
          • neurony vedou vzruch přímo k jednotlivým svalům
          • zajišťuje přímou motoriku [mimika]
b.                  nepřímé mot. dráhy [pohybová aktivita]
          • mezi neuron a příčně pruhovaný sval je zařazeno ještě několik neuronů
            • přepojování drah
        • většina se kříží na úrovni prodloužené míchy
Hypothalamus
=  podílí se na regulaci příjmu vody, potravy, vytváření komplexní odpovědi na podnět
- součástí mezimozku

Citováno ze serveru www.harlab.cz