Nemoc není náš nepřítel, ale „pomocník“

 

Psychické příčiny nemoci


Signály těla

Onemocníme-li, donutí nás nastalá situace nemoc nějakým způsobem řešit. Naše tělo nám neustále svými signály naznačuje, kde děláme chybu a je v našem vlastním zájmu se naučit jim porozumět. Pokud tyto signály budeme vytrvale přehlížet, tělo nás postupně donutí pomocí nemoci, abychom zvolnili, neboť opravdu už nebudeme moci… Například chřipku bychom měli vyležet, ať jsou naše pracovní povinnosti jakékoliv, měla by ji vyležet i maminka jindy zapřažená nonstop do péče o děti, rodinu a domácnost. V takových situacích se neobejde bez pomoci bližních. I když se nám to mnohdy nelíbí, každá nepříjemná zkušenost nás vlastně posiluje. Třeba právě permanentně přetížená maminka objeví pomocí chřipky, že její rodina dokáže najednou fungovat i bez ní, objeví kvality svého muže, babičky či tchýně a nenadálou samostatnost svých dětí. Ostatní z rodiny zas pak lépe ocení maminčinu jindy „automatickou“ péči.

Nemoc není náš nepřítel, ale „pomocník“

Nesnažme se bojovat s nemocí jako s nepřítelem a jen potlačovat její vnější příznaky pomocí rychle účinkujících chemických léků. Zkusme změnit svůj postoj a pohlížet na nemoci jako pomocníky, kteří nás vedou trnitou cestou k duchovnímu pokroku. Dobří doktoři, léčitelé a přírodní formy léčby pomocí bylinek jsou také našimi pomocníky na cestě k uzdravení, ale nikdo jiný za nás nevyřeší změnu myšlení k lepšímu, ke které nás nemoc přivádí. Nejde totiž oddělit psychické od fyzického, a tak časem dospějeme k nutnosti zapracovat i na vlastní psychice, abychom se dokázali uzdravit. K tomu nám právě mohou pomoci i bylinky, když se naučíme naslouchat jejich poselstvím. Sama jsem se ke studiu psychických příčin nemoci dostala přes vlastní praxi s léčivými bylinami i přes vlastní zkušenosti s onemocněními svými a svých dětí.


Cesta k uzdravení pomocí bylin a pozitivní změny myšlení


K uzdravování své psychiky potřebujeme nějakého vhodného pomocníka a učitele, může to být psycholog či dobrý léčitel, pomůže nám i studium literatury. Podle Indiánů se přes kořeny léčivých rostlin rostoucích v naší zemi dostáváme k hledání vlastních kořenů. Indiáni stejně jako křesťané věří ve Stvořitele a k přírodě přistupují s velikou úctou, což má obrovský význam i při léčení.
Podle Pabla Russella, duchovního vůdce z indiánského kmene Černonožců z Kanady, nám bylinky moc nepomohou, když si je zakoupíme v lékárně a zcela automaticky si z nich připravíme čaj, aniž se nad tím zamyslíme. Indiáni bylinky v duchu nazývají jménem a nejprve je poprosí, sdělí jim proč je trhají a k jakému účelu je použijí, což posílí jejich léčivou moc. Vyhýbají se při sběru negativním myšlenkách a s vděčností myslí na Matku Zemi, na Slunce a modli se ke Stvořiteli, aby všechny byliny, které budou sbírat, pomohly lidem k uzdravení. K rostlinám není potřeba mluvit nahlas, ale jen ve své mysli. Když porozumíme duchu léčivé rostliny, máme šanci porozumět i sami sobě, proto je potřeba s nimi rozmlouvat. Léčivý čaj bychom měli připravovat se stejnou láskou a energií, s jakou rodiče pečují o dítě. Dříve než ho vypijeme, měli bychom ho poprosit, aby nám pomohl a očistil naše tělo od zdravotního problému, který právě řešíme.
Podle Pabla Russella: „Budeme-li se modlit, budeme šťastní, dokážeme-li odpustit druhým, budeme svobodní a naučíme-li se žít v přítomnosti, přestaneme se bát.“


Význam odpuštění druhým i sobě pro uzdravení těla i ducha


Až přijmeme chyby našich rodičů, partnerů i svoje vlastní, pak dokážeme všem i sobě v míru odpustit a tím se od problémů osvobodit. Budeme-li si pěstovat negativní emoce jako nenávist, závist či výčitky k někomu z blízkých, budeme tak ubližovat především sami sobě. Odpuštění je nesmírně osvobozující pro obě strany. Prospějeme i svým dětem, když je naučíme kromě kouzelného slůvka „promiň“ a „odpusť“. Naučme je včas tak prostou a zároveň cennou dovednost, jakou je umění omluvit se druhým a poprosit za odpuštění. Jedině pak člověk dokáže sám odpouštět druhým, když se umí sám omluvit. Přiznejme si a odpusťme i sami sobě vlastní nedokonalost, jako jí odpouštíme malým dětem, které se vše teprve učí. Když na nás či naše děti přijde nemoc, odpusťme svým nepřátelům i sobě a poprosme bylinky s důvěrou o pomoc. Přemýšlejme s pokorou, kde jsme udělali chybu, zda ve stravě nebo v tom, že se přetěžujeme a neumíme odpočívat, nebo v našem negativním postoji k druhým.

Čerpáno z knihy: Bylinky pro děti a maminky – autorka - Magdaléna Staňková-Kröhnová