Není nám to jedno

Po úterní demonstraci v Praze (4.6.2019) jsem měla potřebu se vyjádřit. Vzala jsem tužku a papír a během deseti minut jsem své pocity napsala. Nemám žádné zkušenosti, o to víc jsem měla radost. Ráda bych se o tuto zkušenost s psaním podělila.
Chtěla jsem to přečíst na úterní demonstraci ve Znojmě (11.6.2019), ale nebylo mi to umožněno. Myslím si, že by to byla škoda, kdyby to zůstalo pouze na papíře.

Všichni lidé máme sluch i oči
    abychom viděli a slyšeli, kolem koho, se to stále točí.
    Babiš a jeho jméno se v naší zemi, denně skloňuje
    a proto, nemáme čas myslet na jiné.

Pustíme si televizi, otevřeme denní tisk
    a co vidíme, stále to stejné,
    Babiš a jeho "ZLOČIN",
    který má přesah, a Babiše už řeší i Evropská unie.

Krade a lže, s tím se mi lidé přeci nesmíříme.
    Bere nám všem spousty energie.
    Kdo ho má stále dotovat.
    Nechceme to, pomozme tedy vládě, opozici
    ať můžou pro nás pracovat.

Pokud se nedáme opít Babišovým rohlíkem,
    nastane v naší zemi klid
   a můžeme myslet konečně na jiné
   na důležité věci, na naše rodiny,
   spokojeně žít a pracovat.

A co nám radí hvězdy?
Vyjděte do ulic a až nastane zlom
můžete jít domů a konečně se radovat!

Budou platit jiná pravidla!
Slušnost, úcta, pokora
a také odkaz Václava Havla
" Pravda a láska zvítězí".

A nás všechny čeká pohoda
a tyto nová pravidla bychom měli zapít,
aby se to v naši krásné zemi uchytilo,
a bylo to v nás zakořeněno,
jednou pro vždy!

Co na zlo platí?
Musíme se stmelit
a mít se rádi.
Babiš je zlo, které se jen přátelsky tváři,
ale má to nacvičené,
ve skutečnosti, jsme mu ukradeni.
Svými komentáři, nám to dokazuje.
Protože "BYZNYSMENŮM" jde pouze o kšeft!

ve Znojmě, 5.6.2019, Jiřina Bortlíková

Ráda bych vysvětlila, jednu část a to mít se rádi. Je to myšleno, tak, že tím poukazuji na jednotlivce. Pokud se každý jeden člověk má rád, tak nedopustí, aby žil v takové společnosti, kde neplatí pravidla, jako slušnost, spravedlnost, kde se krade před očima nás všech. Pokud si to necháme líbit, dáváme tím najevo, že nám to nevadí, že nám to vyhovuje, ale tak to přeci není. Pokud si to jako jednotlivci nenecháme líbit a stmelíme se, pak si zasloužíme žít v lepší společnosti, posouváme se výš a jako společnost rosteme. Přeloženo do dnešního jazyka, posuneme se do vyššího "levlu". Jde o nás, proto se musíme všichni snažit, jinak se nikam neposuneme a budem stále přešlapovat na místě.