Plíce - různé choroby plic (74)

- doporučuji produkt č. 74 - Čaj na plíce proti různým chorobám plic (najdete pomocí rolovátka na titulní straně)

Dýchací soustava

 - hlavní úkol dýchání: okysličování krve, odstranění oxidu uhličitého
- plíce se účastní na regulaci tělesné teploty
- dýchání je řízeno reflexně nervovým systémem – centrum řízení
v prodloužené míše
 
 
Dýchání (respirace) má 3 funkce:
 
a) Zevní (vnější) dýchání – výměna kyslíku za oxid uhličitý
b) přenos kyslíku krví z plic k orgánům a CO2 z orgánů do plic
c) vnitřní dýchání – výměna plynů mezi krví a buňkami tkání
- dýchací soustavu tvoří dýchací cesty a plíce
- dýchací cesty se dělí na horní a dolní cesty dýchací
 

Horní cesty dýchací

- začínají nosní dutinous nosními dírkami, která vzadu přechází do nosohltanu
- rozdělena přepážkou na dvě části
- nosní sliznice: kryta čichovým a dýchacím epitelem (čichové smyslové buňky)
- dutina nosní: spojena s vedlejšími dutinami v kosti čelní, čichové a horní
čelisti
- záněty těchto dutin se mohou projevovat silnými bolestmi hlavy a rýmou
- nosohltan: horní úsek hltanu, proudí zde vzduch z nosní dutiny
 

Dolní cesty dýchací 

- hrtan: uložen před jícnem (přední strana krku)
- začínají zde dolní cesty dýchací
- při polykání brání vstupu potravy do hrtanu hrtanová příklopka
- tvořen souborem hrtanových chrupavek s hlasovým ústrojím
- při dýchání a řeči se stahem svalů mění tvar a velikost dutiny hrtanu
- vzduch zde prochází hlasovou štěrbinou, rozkmitá její hlasivkové vazy
= tvoří se hlas; pomocí jazyka, patra, zubů a rtů se tvoří hlásky
- průdušnice: vyztužená podkovovitými chrupavkami, uložena před jícnem
- její sliznice opatřena řasinkami, kmitají směrem k hrtanu
- zabraňuje pronikání prachu do plic
- 2 průdušky: větví se na průdušinky vedoucí do plicních váčků, které jsou
tvořeny plicními sklípky- zde probíhá výměna plynů
 

Plíce

 - pravá a levá, kryty vazivovou blánou poplicnicí
- přechází na vnitřní stěnu hrudní dutiny, nazývá se pohrudnice
- mezi oběma blanami se nachází dutina pohrudniční
- tekutina v ní zajišťuje klouzání obou blan při dýchání
- vitální kapacita plic = množství vzduchu, který jsme schopni vdechnout
a vydechnout, můžeme z plic vypudit 2,5 až 5 litrů vzduchu,…
- v plicích zůstává 1 až 1,5 litrů zbytkového vzduchu
dechová frekvence:
 
- 16 – 18 krát za minutu, dítě 20 – 26 krát za minutu ( v klidu asi 6 litrů)
- může se zrychlit a při zrychleném dýchání může minutový dechový objem
činit až 150 litrů (při velké námaze - tzv. „kyslíkový dluh“)
 
Vdech
 
- aktivní děj, dochází ke zvětšování hrudní dutiny a roztažení plic činností
dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly)
- smrští se dýchací svaly, hrudník se rozšíří a bránice poklesne dolů
- na konci vdechu ochabnou dýchací svaly, hrudní dutina se zmenší, bránice se
vyklene nahoru, vzduch se vytlačí z plic, nastává výdech= pasivní výkon
 

Onemocnění dýchacích cest:

Infekční onemocně (přenos kapénkovou infekcí):
 
- angína (zánět mandlí)
- záněty horních cest dýchacích – rýma, zánět nosohltanu
- záněty dolních cest dýchacích – hrtanu, průdušek (bronchitida), plic
(pneumonie), tuberkulóza
 

Neinfekční onemocnění:

- astma – alergické onemocnění, dušení
- nádory, rakovina plic – následky kouření
 

Rozedma plic (Postupné zhroucení plic)

Tato nevyléčitelná choroba, která se rozvíjí postupně, ohrožuje silné kuřáky a ty, kteří žijí nebo pracují ve znečištěném ovzduší. Riziko se vztahuje i na osoby trpící ASTMATEM a chronickým ZÁNĚTEM PRŮDUŠEK . Onemocnění se projevuje roztahováním a praskáním plicních váčků. Tím se snižuje elasticita plic, klesá průtok krve v nich a tím i jejich výkon. Má-li se tedy okysličit dostatek krve, musí srdce více pracovat. Tato zvýšená námaha pak může vést k srdečnímu selhání.
Hlavní příznaky jsou dušnost a promodralé rty. V důsledku destrukce plicní tkáně se u lidí trpících rozedmou obvykle vyvine tzv. soudkovitý hrudník. Hrudní svaly se ovšem při dýchání pohybují velmi málo. Choroba je mnohem častější u mužů než u žen. Zvlášť často se vyskytuje u horníků v uhelných dolech. Po zavření většího množství dolů se její celkový výskyt ve společnosti snížil.
Co doporučují terapeuti
Akupunktura
Akupunktura nemůže onemocnění odvrátit, terapeuti však věří, že v některých případech mohou přinést úlevu. Pacientovi se pak lépe dýchá, dojde také k zvětšení průtoku krve plícemi. To je však možné pouze v méně pokročilých případech, kdy plíce nejsou příliš roztažené a hrudník ještě nenabyl   soudkovitého vzhledu.
Akupunktura se provádí podobně jako při astmatu a zánětu průdušek.
Chiropraxe
Některé dýchací potíže se považují za výsledek mírné poruchy páteře, která ovlivňuje nervové impulzy vysílané k plicím. Chiropraktici mohou takovou poruchu léčit a někdy jsou tak schopni při dýchacích potížích ulehčit.
Naturopatie
Podle náhoru terapeutů pomáhají dlouhodobě nemocným přídavky vitaminů a minerálů. Např. užívání 7500 m.j. vitaminu A denně prý posiluje tkáň plic, 200 m.j. vitaminu E 3x denně prý zase zmírňuje obtíže při dýchání. Mnoho pacientů s rozedmou také velmi trpí tvorbou hlenu, neuropati jim radí vyhnout se mlékárenským výrobkům ( mléku, máslu, sýru atd.).

Fytoterapie
Než začnete užívat čaje či masírovat se mastmi, poraďte se vždy s fytoterapeutem. Obvykle de doporučuje stejná terapie jako při zánětu průdušek.

Aromaterapie
Celá řada esencí prý snižuje námahu při dýchání: mj. bazalková, kajeputová a eukalyptová, a také esence yzopu a tymiánu. Nejlépe je aplikovat oleje difuzérem či pomoci ohřívače esenciálních olejů (do vody se přidá šest kapek) v noci v ložnici. Lze je také inhalovat z utěrky.

Stanovisko klasického lékařství
 
Pacientům s těžkými dýchacími potížemi lze předepsat kyslík. Předepisují se i antibiotika proti možným sekundárním infekcím(při astmatu i bronchitidě), které onemocnění zhoršují. Lékař pacientovi určitě poradí přestat kouřit, přiměřeně, ale pravidelně pěstovat tělesný pohyb na čerstvém vzduchu a vyhýbat se znečištěnému ovzduší.