Čaj na posílení nervové soustavy

Cena: 61 Kč

Více jak 10 ks skladem.

50 g / 15 sypaných porcí. Bylinná čajová směs na posílení nervové soustavy.
Produkt č. 41

Příprava čaje na posílení nervové soustavy:

Dvě polévkové lžíce směsi dáme do ½ l vroucí vody a přikryté necháme asi 15 minut vylouhovat. Čaj přecedíme, trochu osladíme medem a pijeme třikrát denně.

 

 

 

Nervová soustava

 

  • trubicovitého typu
vývoj: žebříčkovitá → zauzlinová (nervové zauzliny v hlavové nebo hrudní části) → trubicovitá
  • nervová soustava člověka je dutá
  • koordinuje činnost ostatních soustav společně s hormonovou soustavou
    • neurohumorální soustava
    • umožňuje pohyb (svalové stahy)
  • vyšší nervové funkce
    • složité děje, které mají za úkol komplexní ovládání tělesných funkcí
    • instinktivní chování, emoční chování
    • schopnost přijímat nové informace, uchovat si je a využít
    • paměť = schopnost ukládat informace
    • nejvyšší nervové funkce (typické pro člověka)
      • myšlení, řeč, uvědomění si sebe samého, uvědomělé smyslové vnímání
Neuron (nervová buňka)
Neuron
  • je základní stavební jednotkou
  • podpůrné buňky (gliové b.) spolu s neurony tvoří nervovou tkáň
  • vlastnosti neuronu jsou ojedinělé mezi ostatními buňkami
  • neuron je schopen reagovat na podráždění specifickými signály
  • schopnost vést impulsy
  • při natažení spolu s výběžky může mít velikost až 1 metr
  • vytváří specifické kontakty s ostatními neurony nebo s receptory či efektory
    • receptor = buňka, která přijímá podněty z okolí
    • efektor = výkonný orgán
  • reflexní oblouk = receptory, efektory a neurony
  • vedení vzruchu:
    • receptor → centrální nervová soustava → efektor
  • iniciální segment = místo, kde vznikají vzruchy
  • výběžky:
1.                  dendrity – kratší
2.                  neurity (axon) – delší
  • synaptický uzlík = místo, kde neuron končí
  • Schwannovy buňky
    • slouží jako izolátor bránící depolarizaci membrány
    • vyplněné tukem zvaným myelin
    • Schwannova (myelinová) pochva
      • vzniká přikládáním Schwannových buněk k nervovému vláknu (axonu)
      • dokonalá izolace z důvodu více vrstev
Schwannova pochva
    • šedá vlákna
      • axon je do Schwannových buněk pouze zanořen, ale není omotán
    • mezi buňkami se nachází Ranvierovy zářezy
  • gliové buňky = podpůrné buňky
    1. ependymové
      • nachází se na povrchu dutin v nervové soustavě
      • vystýlá dutiny v nervové soustavě
    2. makroglie [astrocyty]
      • mají za úkol předávat látky mezi krví a nervovými buňkami (transport látek)
    3. oligodendroglie [Schwannovy buňky]
    4. mikroglie
      • odstraňování odpadních látek, popř. zbytků odumřelé nervové tkáně
  • nervové zakončení
    1. axodendritické
      • synaptický uzlík (axon) navazuje na dendrit
    2. axosomatické
      • mezi axonem a tělem neuronu
    3. senzitivní
      • nervové buňce předchází buňka smyslová
  • v místě synapse je vzruch předáván prostřednictvím chemického přenašeče (neurotransmiter)
Nerv
  • svazek nervových vláken, které jsou obklopeny a obaleny vazivem
  • vazivo zpevňuje a vyživuje
jednotlivá nervová vlákna jsou obaleny vazivem, které se nazývá endoneurium
v nervu se takto obalené neurony přidávají k sobě a jsou obaleny perineuriem
na povrchu se nachází epineurium (vnější vazivový obal nervu)
  • míšní nervy = vystupují z míchy, ostatní nervy se označují jako hlavové
  • nervové signály mají elektrický charakter (kladné a záporné náboje)
    • jsou způsobeny rozdílnou propustností membrány (ionty uvnitř nebo vně plazmatické membrány)
      • průměrná hodnota je asi 70mV, rozpětí 40 – 90mV
  • větší koncentrace draselných iontů se nachází uvnitř buňky
    • uvnitř je rovněž záporný náboj (přitahující ionty), který převládá
  • elektrický gradient žene ionty opačným směrem
  • sodnodraselná pumpa
    • zařízení, které je umístěno v membráně, z obou stran jsou vazebná místa pro ionty, ionty se navážou, dojde ke štěpení ATP, vzniká energie potřebná pro funkci
    • sodík díky ní může proudit sodnodraselnými kanály dovnitř buňky
    • energeticky náročná, proto je potřeba štěpit ATP, aby se uvolňovala energie
  • membrána neuronů je polarizovaná
    • uvnitř je záporný náboj, vně kladný
Membránový potenciál
  • membrána je polopropustná, má rozdílné koncentrace a náboje na vnitřní a vnější straně membrány
  • membrána je zároveň nepropustná pro ionty sodíku ⇒ sodík se nachází vně membrány
  • rozdíl v nábojích způsobuje, že je membrána polarizovaná
Změny klidového membránového potenciálu
  • vedou ke vzniku akčního nervového potenciálu (nervového vzruchu)
Synapse
  • tvořena synaptickým uzlíkem, kde se neuron rozšiřuje
  • má 3 části
  1. elektrická
    • synaptická štěrbina je velmi úzká (2–4nm)
    • nachází se v ní četné bílkovinné kanály, které propojují postsynaptickou a presynaptickou membránu
      • usnadňují šíření vzruchu
    • v lidském těle vzácné [srdce – umožňuje synchronizovat činnost srdce, hladká svalovina ve střevech]
  2. chemická
    • tloušťka synaptické štěrbiny 10–40nm
    • vzruch putuje do lévé části synaptického uzlíku, vápenaté ionty začnou proudit dovnitř synaptického zakončení
      • uvnitř se nachází synaptické váčky obsahující neurotransmiter
        • váček se posouvá směrem k membráně, postupně s ní splyne a látka uvnitř váčku se začne vypouštět; neurotransmitter se uvolní do syn. štěrbiny
          • exocytóza
      • elektrický signál je přeměněn na signál chemický, po navázání se chemický signál přemění zpět na elektrický
      • po navázání neurotransmiteru se otevřou iontové kanály pro sodík, nervový potenciál roste, draslík proudí z buňky ven a vzniká vzruch
Neurotransmitery
  • jsou dvojího typu
    1. acetylholin a noradrenalin
      • označují se jako excitační (budivé)
      • vede k depolarizaci
    2. gama aminomáselná kyselina (GABA)
      • vede k hyperpolarizaci
      • po navázání na receptor se neotevřou kanálové ionty pro ionty sodíku, ale pro ionty chloru
      • zapůsobí koncentrační gradient, ionty chloru se tlačí dovnitř, roste záporný potenciál
        • je zapotřebí mnohem větší podnět k vybuzení činnosti = inhibiční synapse
Šíření akčního potenciálu
  • přenos z jedné nervové části na další
  • při depolarizaci membrány se může hodnota zvyšovat
    • účinky se sčítají a jsou-li dostatečně velké, tak v inicializačním segmentu dojde k vytvoření akčního potenciálu
      • na velmi krátkou dobu (asi 1ms) se otevře membrána pro ionty draslíku, ty z důvodu velkého přetlaku proudí dovnitř
  • po změně náboje se vzruch postupně šíří po axonu
  • šíření akčního potenciálu neuronem = vzruch
  • integrace nervového signálu
    • propojení více signálů a jejich vyhodnocení
    • odpovědná za emoce, myšlení, uvědomění si vlastního já
Nervové obvody
  • zajišťují příjem, zpracování informací a odpověď na podněty
  • je propojeno různé množství neuronů
  • nejjednodušší nervový obvod má alespoň 2 neurony
  • složité činnosti jsou vytvářeny nervovými obvody [řemeslná práce]
  • tvořeny centrální nervovou soustavou (mozek, mícha) a periferními nervy
    • periferní nervy
      1. motorické
        • zajišťují ovládání svaloviny, vydávají signály svalům
        • vedou informaci od centrální nervové soustavy (směr nazývaný jako odstředivý = eferentní)
      2. senzitivní
        • vedou do centrální nervové soustavy z receptorů (eferentní směr)
      3. autonomní = vegetativní
        • informace vedoucí ke žlázám
  • př.: čichová buňka → senzitivní neuron → motorický neuron → odpověď svalu (nejjednodušší nervový obvod)
  • reflexní oblouk
    • nejjednodušší forma nervového obvodu
    • reflex = nervový děj, kdy je signál získávaný z receptoru zpracováván a je na něj vytvářena odpověď
Centrální nervová soustava
Mícha
  • trubice, vzniká z neuroektodermu
  • v centrální části se nachází míšní kanál
  • dvoustranná souměrnost těla a jednosměrný pohyb vedly k tzv. cefalizaci (vytvoření hlavy)
    • hlava má funkci řídící, mícha zprostředkova­telskou
  • uložena v páteřním kanálu
  • šedá hmota uvnitř, bílá na povrchu
  • 40 – 45cm dlouhá
  • míšní nervy vytvářejí na dolním (spodním) okraji svazek nazývaný „koňský ohon“
    • svazek míšních nervů na spodním konci míchy způsobený nestejnou rychlostí růstu míchy a páteře
  • 31 párů míšních nervů
  • na horním konci navazuje horní mícha (medulla oblongata)
    • je součástí mozku
  • mícha dosahuje přibližně na úroveň 1–2 bederního obratle
1.                  krční
2.                  hrudní
3.                  bederní
4.                  kostrční
      • úrovně neodpovídají úrovním páteře, ale míšním nervům
  • některé reflexy jsou uskutečňovány přímo prostřednictvím míchy
    • chůze, plavání, tanec (automatické pohyby)
Poškození míchy
  • paréza
    • částečné ochrnutí těla
  • plegie
    • úplné ochrnutí
  • paraplegie
    • ochrnutí dolních končetin
Mozek
  • v mozku probíhá nejvyšší nervová činnost
    • uvědomění si sebe sama
  • chráněn třemi mozkovými obaly
1.                  tvrdá mozková kůra (Dura mater)
      • pevně srostlá s lebkou
2.                  pavučnice (arachnoidae)
      • obal
      • pod ní se nachází mozkomíšní mok
3.                  Pia mater
Části mozku
  1. prodloužená mícha (medulla oblongata)
    • pokračování míchy po vstupu do prostoru mozkovny
    • kardiovaskulární centrum
      • ovládá hladkou svalovinu cév, dochází k regulaci krevního tlaku a srdeční akce
    • polykací reflex, slinění, kašlání
    • centrum zvracení (ochrana trávicí trubice)
  2. Varolův most
    • dráhy vedou směrem do koncového mozku a do mozečku
    • mezi Varolovým mostem a mozečkem se nachází čtvrtá mozková komora
  3. mozeček (cerebellum)
    • 2 komory spojené mozečkovým červem (vermis)
    • tvar polokoule
    • udržuje svalové napětí, podílí se na udržování rovnováhy
    • při poškození mohou vznikat problémy řeči
    • výskyt stromu života
      • rozmístění šedé a bílé hmoty, bílá hmota vytváří strukturu připomínající strom
  4. střední mozek (mesencephalon)
    • čtverohrbolí
      • zadní hrbolky lokalizují zdroj zvuku
    • 3 a 4 pár hlavového nervu
  5. mezimozek
a.                  thalamus
      • párové části
      • prochází jím všechny smyslové dráhy, informace zde získávají citové zabarvení
        • přepojování zrakové i sluchové dráhy
b.                  hypothalamus = spodina
      • neurosekreční funkce
        • vytváří některé látky, které se dostávají dále do těla
      • podílí se na sexuálním chování
      • při stresu vzniká poplachová reakce
    • šišinka (epifýza)
      • žláza s vnitřní sekrecí
      • udržuje cyklus spánku a bdění
  1. koncový mozek
    • povrch 2200 cm2
    • největší část
    • skládá se ze 2 hemisfér, hemisféry jsou duté
      • v jedné asi 14 miliard neuronů (celkem asi 30mld)
b.                  levá hemisféra
        • systematičnost, logické myšlení
c.                  pravá hemisféra
        • výtvarné cítění, vnímání hudby
    • nachází se zde 1. a 2. mozková komora
    • mozkové závity, mezi nimy mozkové zářezy
    • samotný mozek se skládá ze 4 laloků
 .                    čelní
        • dominuje motorika
          • řídí pohybovou aktivitu
a.                  týlní
        • zrakové centrum
b.                  temenní
        • sensitivita
          • vyhodnocování podnětů z kožních receptorů
c.                  spánkový
        • sluchové centrum
      • povrch mozku je individuální, vymezení laloků je pokaždé stejné
    • bílá hmota
      • bazální ganglia
        • dvě skupiny jader nacházející se v bílé mozkové hmotě
        • čočkovité a ocasaté jádro
          • podílejí se na motorické aktivitě
    • šedá hmota
      • tvoří šedou kůru mozkovou
      • je zodpovědná za veškerou mozkovou aktivitu
      • asociační oblasti
        • oblasti mozku zodpovědné za myšlení
      • limbický systém = útrobní mozek
a.                  koníkovitý závit
b.                  mandlovité těleso
        • dohromady se podílejí na ovládání vnitřních orgánů
        • motivace, pocit strachu, podílí se na paměti
Nervová soustava z funkčního hlediska
  1. somatická nervová soustava
    • odpovědná za motoriku
  2. vegetativní nervová soustava
    • nemůžeme ovládat vůli
    • odpovědná za ovládání vnitřních orgánů
c.                  sympaticus [kočka v ohrožení]
      • připravuje tělo na zátěž
      • vystupuje z oblasti hrudi a bederní oblasti míchy
        • ganglia uložena podél páteře
      • zadní jádra jsou nadřazením všem sympatickým nervům
      • rozšíření zornic, prokrvení svalů
d.                 parasympaticus [důchodce po obědě]
      • odpočinek těla po zátěži
      • ganglia se vyskytují přímo u jednotlivých orgánů
      • protichůdné účinky
      • zúžení zornic, zvýšená produkce slin, prokrvení vnitřních orgánů
    • parasympaticus a sympaticus se podílejí na udržování homeostázy
    • nachází se zde 3. mozková komora
    • z ní vybíhá 1. a 2. mozková komora, které se nachází v hemisférách
  • somatická i vegetativní nervová soustava jsou propojené, nefungují samostatně
  • jakmile vede vlastní vůle člověka k ohrožení života, je volní kontrola vyřazena a nastupuje vegetativní nervová soustava
[zadržení dechu, vyprazdňování močového měchýře]
Činnost kosterního svalstva
  • adaptivní charakter
  • motorika
    1. na úrovni míchy
      • podřízena mozkovým centrům
    2. na úrovni koncového mozku
      • vlastní motorická oblast
      • podřízena asociační oblasti mozkové kůry
        • vydává pokyn vyšším centrům
      • informace putují pomocí nervových drah
a.                  přímé mot. dráhy
          • neurony vedou vzruch přímo k jednotlivým svalům
          • zajišťuje přímou motoriku [mimika]
b.                  nepřímé mot. dráhy [pohybová aktivita]
          • mezi neuron a příčně pruhovaný sval je zařazeno ještě několik neuronů
            • přepojování drah
        • většina se kříží na úrovni prodloužené míchy
Hypothalamus
=  podílí se na regulaci příjmu vody, potravy, vytváření komplexní odpovědi na podnět
- součástí mezimozku

Citováno ze serveru www.harlab.cz

Čaj na posílení nervové soustavy - složení čaje

  Levandule květ (Flos lavandulae)

Levandule květ (Flos lavandulae)

Jméno levandule je odvozeno od slova umývat, což napovídá, že se rostlina ve starověku používala především do koupelí a pro kosmetické účely. Z její velmi široké škály uplatnění slouží dnes v první řadě jako uklidňující prostředek při obtížích nervového původu. Čaj z levandule pomáhá při nespavosti, nervové slabosti, návalech krve a bolestech hlavy. Poradí si i s takovými nepříjemnostmi, jako jsou nezastavitelná třesavka, migréna a hysterické stavy. Další osvědčené použití levandule je při astmatu, žaludečních kolikách a nadměrné plynatosti. Mírně prohání, je dobrá i na játra a žlučník. Levandulová bylina nemá žádné nepříjemné účinky, ale v silných dávkách omamuje, proto při vnitřním užívání platí zásada, že se nesmí předávkovat. Pro dobrý a klidný spánek si do plátěného pytlíku vložte levandulovou drogu spolu s kozlíkem, tymiánem a chmelem a položte si pytlík vedle polštáře. Nálev 2 lžičky drogy přelijeme 0,25 l vroucí vody, přiklopíme a necháme 15 minut louhovat. Scedíme. Užívá se 3x denně. Neužívat dlouhodobě nebo během těhotenství a kojení!

  Řebříček nať (Herba mille folii)

Řebříček nať (Herba mille folii)

Odedávná slouží především k léčení ran. Jeho silný dezinfekční účinek a schopnost zastavovat krvácení mu umožňuje úspěšně hojit čerstvé rány, proto se též nazývá rostlinou vojáků a dřevorubců. Čerstvá podrcená nať, přiložená přímo na ránu, neuvěřitelně zrychluje hojení a rána se také lépe zacelí. Mnohem více se řebříček uplatňuje při vnitřním užívání. Čaj z řebříčku zlepšuje trávení, léčí žaludeční a střevní neurózu, podporuje činnost jater a žlučníku, uvolňuje všechny druhy křečí, léčí astma, velmi dobře pomáhá při všech ženských chorobách, čistí organismus, prospívá při akné a lišejích. Takzvané pálení žáhy odstraní šálek řebříčkového čaje. Bylina má však i takové účinky, které mohou v silných dávkách vyvolat otravy, proto ji používáme opatrně. Platí to zvláště o lidech s nízkým krevním tlakem, neboť bylina ho ještě snižuje. Při dlouhodobějším užívání je vhodné po třítýdenní kúře pití čaje na čtrnáct dní přerušit. Nálev 2 lžičky řezané sušené drogy se zalijí 0,25 l vroucí vody a nálev se nechá 30 minut louhovat. Poté se scedí a užívá 3x denně před jídlem. Vyšší dávky anebo dlouhodobé užívání způsobují bolesti hlavy anebo mohou vyvolat alergické reakce. Nedoporučuje se užívat během těhotenství!

  Routa nať (Herba rutae)

Routa nať (Herba rutae)

Routa se využívá hlavně pro dobrý účinek na cévní systém. Zpevňuje krevní vlásečnice, zlepšuje oběh krve, odstraňuje vápenaté usazeniny z cév, snižuje krevní tlak, zlepšuje funkci ledvin a má i antisklerotické účinky. Odstraňuje bolesti hlavy, návaly krve do hlavy, značně uklidňuje a pomáhá při epilepsii. Dále se používá na vyhánění střevních parazitů, při žaludečních a žlučníkových obtížích. Routa pomáhá také při mnoha ženských chorobách, zvláště při nepravidelné a bolestivé menstruaci, odstraňuje menstruační křeče. Silně prokrvuje pánev, proto ji nesmějí užívat ženy v době těhotenství. Při používání samotné drogy dáváme raději menší množství - jednu lžíci na půl litru vody, čaj se nevaří, připravuje se vlažný macarát. Routu užíváme jen krátkodobě a raději ji kombinujeme s jinými rostlinami. Macerát 1 lžičku sušené drogy zalijeme 0,4 l vroucí vody, přikryjeme a necháme 8 hodin louhovat. Poté scedíme a rozložíme do 4 dávek na 1 den po 0,1 l. Routová silice je ve větším množství jedovatá! Neužívat během těhotenství a při kojení! Nepodávat malým dětem!

  Rozmarýn list (Folium rosmarini)

Rozmarýn list (Folium rosmarini)

Je výjimečný tím, že jako jedna z mála rostlin zvyšuje krevní tlak. Přitom příznivě ovlivňuje zdravotní stav, uklidňuje a odstraňuje nervové vyčerpání. Zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách a pomáhá při takzvaném stařeckém srdci. Tonizuje cévy, nervovou soustavu a celkově posiluje. Čaj z rozmarýnu má potopudné a močopudné účinky, uvolňuje větry a křeče zažívacího ústrojí. Rozmarýn pomáhá při ženských chorobách, upravuje menstruaci a léčí bělotok. Rozmarýn nachází dobré uplatnění i zevně. Silný odvar slouží ke kosmetickým účelům, k čištění pleti, na ekzémy, rány pohmožděniny a na výplachy ženských genitálií. Jako přísada do koupele oživuje údy po mrtvici. Natírání pokožky rozmarýnovým lihem zlepšuje prokrvení, pomáhá při svalových a nervových bolestech. Při jakékoli formě vnitřního užívání rozmarýnu je překročení doporučených dávek nebezpečné a vůbec ho nesmějí užívat ženy v těhotenství.

  Třezalka nať (Herba hyperici)

Třezalka nať (Herba hyperici)

Její vynikající léčivé vlastnosti lze označit za výjimečné. Její účinné látky podporují dýchání buněk, čímž zlepšují látkovou přeměnu. Na prvním místě používáme třezalku při všech chorobách jater a žlučníku, dále při žaludečních vředech a při nadbytku žaludeční kyseliny, při střevních vřídcích, při poruchách močových cest a proti pomočování dětí. Čaj z třezalky posiluje nervovou soustavu, uklidňuje, příznivě ovlivňuje psychiku, pomáhá zbavit se depresivních stavů, strachu, úzkosti, neurózy a nespavosti. Osvědčuje se také při srdečních chorobách hlavně chronických, zlepšuje krevní oběh až do krevních vlásečnic a je vhodný i do směsí při všech menstruačních poruchách. Při obtížích v klimakteriu zlepšuje náladu a odstraňuje deprese. Třezalkový čaj je chutný, můžeme ho pít i jako lahůdkový čaj samostatně, může být též součástí preventivních léčivých čajových směsí. Můžeme ho pít pravidelně nejméně tři týdny, neboť jen tak se projeví jeho celkový a trvalý účinek. Zevně slouží třezalkové květy, namočené v přírodním, například olivovém oleji, na rány a popáleniny. Používá se i jako přísada do koupelí. Třezalka má i zvláštní nepříjemnou vlastnost, která způsobuje citlivost na sluneční světlo. Během třezalkové kúry se proto vyhýbáme opalování i horskému slunci. Mohlo by to vyvolat podráždění pokožky (zčervenání, svědění), které však není nebezpečné. Dlouhodobé užívání této byliny je neškodné, ale zásadně nezvyšujeme dávkování. Nálev 2 lžičky sušené řezané drogy se zalijí 0,25 l vroucí vody, přiklopí a nechají se 15 minut louhovat. Užívá se 3x denně. Není vhodné během těhotenství a při kojení!

  Vachta list (Folium trifolii fibrini)

Vachta list (Folium trifolii fibrini)

Vachta má schopnost upravovat a normalizovat vylučování žaludeční kyseliny, proto ji používáme při jejím přebytku i nedostatku. Vachta dokáže vyléčit i těžké nebo chronické onemocnění žaludku. Druhou dobrou vlastností vachty je, že oživuje krevní oběh a podporuje tvorbu nové krve, celkově posiluje organismus, uklidňuje a snižuje horečku, zejména u dětí. Čaj se používá též při migréně, proti zimnici a při zvětšené štítné žláze. Čaj z vachty se doporučuje pít při zkaženém žaludku, nechutenství, poruchách trávení, při střevních kolikách, žloutence, onemocnění jater a podobně. Vachta je silná rostlina, proto obvyklé dávkování raději trochu snížíme. Můžeme ji užívat samostatně, ale tvoří také dobrou přísadu do směsí, především v kombinaci s jinými hořkými rostlinami. Čaj z vachty i ze směsí, které vachtu obsahují, je zakázaný těhotným ženám a nedoporučuje se pít nepřetržitě.