Parkinsonova nemoc (195)

- doporučuji produkt č. 195 - Čaj na nervový systém (najdete pomocí rolovátka na titulní straně)

Koupel na uklidnění:

Smícháme stejné díly natě máty, meduňky a levandule. Deset lžic směsi krátce povaříme ve 2 l vody, necháme stát, přidáme 3 lžíce medu a scedíme do koupele, která má trvat při teplotě 37 - 38 °C alespoň 20 minut. Na koupel můžeme použít místo bylinek éterický olej z těchto rostlin.

Léčíme si nervy

V současném moderním uspěchaném světě je naše nervová soustava každodenně vystavovaná vysoké zátěži. Z každé strany na nás útočí stres, a nedivme se, že úspěšné firmy při náboru nových pracovníků za jedno z kritérií považují i vysokou odolnost proti stresu . Nervová soustava řídí a ovlivňuje fungování celého organismu, proto její správné funkci musíme věnovat zvýšenou pozornost. K udržení dobré nálady, potřebného klidu a chuti do života máme v rostlinné říši mnoho dobrých pomocníků, kteří nás bez vedlejších až nebezpečných účinků zbaví bolesti, přivodí klidný spánek a duševní pohodu.
 

Nenápadné příznaky Parkinsonovy choroby:

- třes

- záškuby nohou

- ztuhlá záda

Opomíjené příznaky: 

Mezi nejčastější symptomy Parkinsonovy nemoci patří zácpa (u 45 procent pacientů), ztráta čichu (90 %), dvojité vidění (10 %), mastná pokožka, excesivní pocení, impotence (30 %), inkontinence (50 %), generalizovaná bolest (30 %), deprese (30 %), anhedonie - tj. neschopnost příjemného prožívání (30 %) a demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby).
“Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu.

 
Proč někteří lidé onemocní Parkinsonovou chorobou, to lékaři zatím přesně nevědí. Na vině je prý dědičnost, některé chemikálie – například pesticidy – a také nedostatek dopaminu. Nemoc, která se projeví hlavně třesem, je problémem až dvaceti tisíc lidí v republice.
Výzkum prokázal, že mezi zemědělci a lidmi, kteří pracují s pesticidy, je výskyt Parkinsonovy choroby až třikrát vyšší než u ostatní populace. Vypadá to tedy, že genetické předpoklady a chemikálie se podílí na vzniku nemoci, při které mozek nemůže dobře řídit pohyb těla.

Parkinsonova choroba postihuje mozkové systémy ovlivňující automatické pohyby, svalové napětí a koordinaci pohybů. Obvykle po padesátém roce života dochází k poškození skupin nervových buněk a jejich propojení.
Léta před tím, než nemoc propukne naplno, se ohlašuje jen nenápadně - občasným třesem, škubnutím nohy nebo zpomalením chůze, ztuhlými zády. Všechny tyto projevy lze svést na stres, únavu, nevyspání nebo málo pohybu. Po letech se ale může ukázat, že to je právě Parkinsonova choroba.
Hlavním rozpoznávacím znamením Parkinsonovy choroby je neovladatelný třes, ale může to být naopak i nedostatečná mimika.
Příznaky Parkinsonovy choroby neustupují, po čase se spíš prohlubují a nakonec pacienta postupně vyřadí z běžného života. Pacienta poznáte podle zvláštní šouravé chůze v lehkém předklonu, s ohnutými končetinami. Jeho obličej může zůstat bez mimiky. Kvůli nemoci špatně drží rovnováhu a často padá.

Jde vzniku Parkinsona zabránit?

Lékaři ještě přesně nevědí, proč jedni onemocní a druzí ne. Vliv má rozhodně dědičnost, studie potvrzují i vliv chemikálií jako jsou pesticidy. Za riziko lze považovat i box a podobné aktivity, při kterých hlava dostává větší množství ran. Prevence, kromě zdravého životního stylu, bohužel neexistuje.
V současné době je v ČR asi patnáct tisíc pacientů s tímto nevyléčitelným neurologickým onemocněním. „Bohužel se nemoc ohlašuje u stále mladších pacientů. Už ji dostávají lidé kolem třiceti, dokonce i pětadvaceti let.“

Co nemoc odhalí?

Pokud přijdete k lékaři s podezřením na Parkinsonovu chorobu, pak kromě rodinné anamnézy dojde i na vaše neurologické vyšetření. Při něm neurolog ověří vaše reakce, svalový tonus, ale například i mimiku. Měli byste absolvovat i odběr krve, EEG, čili test aktivity mozku, ultrazvukem se dá prověřit prostupnost krčních tepen, zásobujících mozek. Případné změny na mozku i cévách dokáže potvrdit i počítačová tomografie mozku. Lékař může doporučit i magnetickou rezonanci.

Léčba Parkinsonovy choroby je zdlouhavá
Nástup choroby je zdlouhavý, léčba bohužel také. Pacient se musí, společně s lékařem, obrnit trpělivostí, protože ne vždy se na první pokus podaří najít léky, které zaberou.
Hlavní je se nevzdat a s nemocí bojovat. Najít si vlastní metody. „Mimo léky, lékaře, fyzioterapeuty, logopedy a další si můžeme také zkusit pomoci sami.“

Několik rad:

 - dodržujte medikaci dle doporučení neurologa

- i přes potíže dbejte na dostatek pohybu, fyzických aktivit

- rytmus těla nejlépe udržíte tancem a pohybem na hudbu

- trénujte mozek, ale i řeč, udržujte se v optimistické náladě – díky podpoře rodiny i stejně nemocných pacientů, například ve sdružení Parkinson.

- pokuste se upravit si byt na bezbariérový a dbejte na udržení pořádku v něm – hlavně nenechávejte žádné předměty na podlaze

- vybavte si domácnost stabilním nábytkem, o který se můžete opřít, dejte si na riziková místa protiskluzové podložky.

Léky na tuto chorobu zlepšují přenos vzruchů, některé pomáhají vytvářet dopamin – látku, která je se správné funkci mozku potřebná. Ve výjimečných případech se volí hluboká mozková stimulace elektrostimulátorem, implantovaným přímo do postižených oblastí mozku.
V souvislosti s Parkinsonovou chorobou, ale i depresemi nebo špatným zvládáním stresu, je nedostatek dopaminu. Látky, kterou si mozek vyrábí sám, aby lépe přenášel vzruchy. Projevem nedostatku dopaminu je únava, chuť na sladké a kávu, snížení fyzické aktivity, špatná nálada, nechuť na sex. Zvyšování jeho produkce v mozku závisí i na dostatečném přísunu vitamínu B6, koenzymu Q 10, antioxidanty, vitaminem C a E.