Čaj na chronickou bronchitidu

Cena: 63 Kč

Více jak 10 ks skladem.

50 g/ 11 sypaných porcí. Čaj na chronickou bronchitidu. Pokud chronická bronchitida recidivuje doporučuje se užívat tuto bylinnou směs i v rámci prevence v jarním a podzimním období, kdy jsou podmínky pro výskyt chronického zánětu průdušek nejpříznivější.
Produkt č. 141

Máme pro Vás zvýhodněnou kombinaci čajů

Čaj na chronickou bronchitidu Čaj na chronickou bronchitidu
+
Čaj na plíce - proti různým chorobám plic Čaj na plíce - proti různým chorobám plic
+
Čaj na průduškové astma a proti dušnosti Čaj na průduškové astma a proti dušnosti
=
183 Kč
ušetříte 6 %

Příprava:

Vlijte šálek (250 ml) vody pokojové teploty do nádoby, přidejte 1,5 lžičky (7g) bylinné směsi. Nechte 2 hodiny luhovat. Zahřejte pomalu k varu a vařte dalších 5 minut. Sceďte a užívejte 1/4 šálku (60 ml) 5x až 6x denně.

 

Popis chronické obstrukční plicní nemoci

 

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém.
Jak z názvu vyplývá jedná se o onemocnění dolních dýchacích cest – především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni a tím pacientovi zamezuje v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází k zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu).
Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5–20% dospělé populace, kdy častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato s kouřením cigaret a profesí v prašném prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu, uhelné doly).
Rizikové faktory chronické obstrukční plicní nemoci

U chronické obstrukční plicní nemoci jsou dva základní a nosné rizikové faktory.

Prvním je kouření, kdy se zanášejí plicní sklípky dehtem a ostatními nečistotami z cigaretového tabáku.
Plicní sklípky jsou něco jako malé komůrky, kde se zachytává kyslík a odtud je rozváděn krví dále do celého těla. Pokud jsou tyto sklípky obsazené (hlenem či vzduchem), nemá se kde kyslík předávat a zároveň se i snižuje samotný objem plic.
Druhým faktorem je zaměstnání či život v prašném prostředí (viz výše), kdy dochází podobným mechanismem k ukládání nečistot v plicních sklípcích a jejich trvalému rozrušování a následné přestavbě. Hlavně při vdechování těmito ději dochází k překážce – obstrukci.
Z nebezpečných látek sem patří – oxid siřičitý, dusíkaté plyny, uhlovodíky, formaldehyd atd.
Z dalších rizikových faktorů je nutno uvést opakované infekce dýchacích cest (nejčastěji vyskytující bakterie je hemofilus a pneumokok), znečištěné ovzduší, závislost na věku – s věkem chronické obstrukční plicní nemoci přibývá, závisí také na pohlaví (chronická bronchitida je častěji u mužů v poměru 2:1), dále prodělání tuberkulózy (TBC), opakované zápaly plic, a v neposlední řadě astma (asthma bronchiale).

Prevence chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou, které se dá mnohdy opravdu předejít. Nevztahují se na ni tolik rodinné dispozice, takže pokud Vaši blízcí ji mají neznamená to, že vy chronickou obstrukční plicní nemocí musíte onemocnět též, stačí dodržovat několik opatření.
Hlavní prevencí je nekouřit! Pokud jste již začali, ihned přestat – snížíte tak riziko projevu onemocnění každým rokem bez cigarety.
Dalším faktorem je zdravý a aktivní životní styl. Ve stravě se zaměřit na hodně ovoce, zeleniny a bílkovin, aktivní cvičení a pohybovat se na čerstvém vzduchu. S tím souvisí i zaměstnání v prašném prostředí, které je stejně škodlivé jako cigarety. Zde platí důsledné používání ochranných pomůcek – respirátorů.
Následnou prevencí je snižování počtu infekcí dýchacích cest. S tím samozřejmě také souvisí zdravý životní styl (zdravý a silný organismus se s infekcemi vypořádá lépe) a kouřením, kdy zanesené dýchací cesty jsou zeslábnuté a infekce dýchacích cest jsou častější. Lze jim také předcházet například očkováním proti chřipce.

Příznaky a projevy chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je souhrnný název pro dvě nemoci, které se liší svým patologickým nálezem, ale přesto je těžké je odlišit či se vyskytují společně. Je tedy nutné si obě nemoci definovat zvlášť.

První nemocí je chronická bronchitida.

Ta je definována zvýšenou sekrecí hlenu spojeno s chronickým kašlem trvajícím 3 měsíce v jednom roce a alespoň dva roky po sobě. Avšak tato definice není přesto jednoznačná, je nutné podrobit pacienta plicnímu a kardiálnímu vyšetření a odlišit od jiného onemocnění.
Jejím patologickým nálezem je zvětšování (hypertrofie) hlenových žlázek. Bronchiální stěna (stěna plicní tkáně) je následně napadena infekcí. Infektem plicní tkáně dochází k překážkám (obstrukcím) tvorbou hlenovitého hnisu, kdy se pak v plicích vdechovaný vzduch nerovnoměrně rozprostírá. Tento proces je příčinou následného nedostatečného okysličení krve (hypoxie), které může vést k promodrávání kůže (cyanóza = důsledek nedostatku kyslíku), stažení cév (vazokonstrikce) a vysokému plicnímu tlaku (plicní hypertenze).
Charakteristické je vysoké ranní odkašlávání hlenu nahromaděného během spánku ve vodorovné (horizontální) poloze.
 

Druhou nemocí je plicní emfyzém

Tato nemoc je charakteristická svým trvalým zvětšením plicních sklípků v plicní tkáni. Tím dochází k zániku přepážek (sept) mezi jednotlivými sklípky a tím následně k rozbourávání plicní tkáně.
Mohou vznikat až 1 cm velké prostory vyplněné vzduchem – tedy bez plicních sklípků – tedy pro dýchání nefunkční prostory. Můžeme si je představit jako vzduchové kapsy, které pak způsobují podobnou překážku (obstrukci) jako hlen u chronické bronchitidy.
Přepážky plicních sklípků se pak porušují kašlem a přetlakem v hrudní dutině při výdechu. Takový člověk je zejména dušný, nejprve při pohybu či těžké fyzické zátěži, později i při běžných činnostech nebo v klidu. Charakteristické dechové fenomény (odlišnosti od normálního dýchání) jsou často slyšet i pouhým uchem – patří sem typické pískoty a vrzoty. Vzhledově může mít člověk s emfyzémem soudkovitý hrudník z rozšiřování hrudního prostoru.
Dušnost jako příznak chronické obstrukční plicní nemoci je velmi nepříjemným pocitem. Stav, kdy nemůžete dostatečně dýchat, je nesmírně nepříjemný a pocit, že se udusíte vede často k přerývanému dýchání, zrychlení krevního oběhu a tím dalšímu zhoršení již tak alarmujícího stavu.
Nemoc vede k vytváření plicního srdce z obstrukce malého krevního oběhu a následným srdečním komplikacím.
Lékaři při diagnóze pomáhá rentgenové vyšetření plic, stanovení hladiny krevních plynů, vyšetřování vitální kapacity a dalších funkcí plic – spirometrie, poslech plic, ale i rozbory sputa (odkašlávaného hlenu). V neposlední řadě i počítačová tomografie (CT).

Léčba chronické obstrukční plicní nemoci

Základní léčbou je přestat kouřit, v expozici prašného prostředí změnit profesi, nelze-li, pak používat ochranné pomůcky. Nemoc často vede k úplné invaliditě – nemocný je prakticky trvale neschopný práce.
Při léčbě je důležitá psychická podpora ze strany lékaře i rodiny. Dalším úkolem léčby je podávání léků – bronchodilatancia (látky uvolňující plicní tkáň). Tyto léky se zpravidla podávají inhalační formou, aby se účinné látky dostaly přímo na potřebné místo v plicích. V poslední době se výrazně zlepšuje komfort podávání léků – od nezbytných injekcí postupné přecházení v moderní spreje, inhalátory, pilulky, které vložíte do speciálního disku a vdechujete jejich obsah.
Důležité je polohování, aby došlo k odkašlávání přebytečného hlenu z průdušek. Pokud polohování není dostatečně účinné, je třeba přejít na mechanické odsávání.
Jak již bylo dříve řečeno, je chronická obstrukční plicní nemoc těžkým náporem na psychiku, neboť naučit se žít se stálým nedostatkem vzduchu, je velmi těžké.
V posledních stádiích chronické obstrukční plicní nemoci pacient musí být čím dál více častěji napojený na kyslík, jelikož jeho plíce nejsou schopny zabezpečit pro organismus ani potřebnou hladinu kyslíku pro klidovou činnost. Pacienta zadýchá třeba jen posazení na posteli. Proto pacient má doma přístroj s kyslíkem a dle nařízení lékaře jej využívá.
Ve fázi, kdy již ani toto není dostatečné, pacient je převezen na jednotku intenzivní péče, kde je mu nasazen kyslík při úplné plicní ventilaci formou intubace (zavedení trubice přímo do dýchacích cest), tracheostomií (otvor v úrovni klíčních kostí přímo do trachey = průdušnice, někdy označováno jako „slavík“) či pouze maskou přes ústa – dle vážnosti stavu.
Důležité je, aby pacient neonemocněl nějakou infekcí dýchacích cest, jelikož i jen obyčejná chřipka u něj vyvolá stav zápalu plic a vystavuje ho ohrožení života.

Jak si mohu pomoci sám

Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se prašnému a znečištěnému prostředí je další radou, která však nejde vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit je aktivní život se zdravou životosprávou.
Pokud již onemocnění u Vás vypuklo, řiďte se radami lékaře. V této fázi již opravdu přestaňte kouřit, jinak dojde k rychlému rozvoji onemocnění. Důležité je výrazně omezit pasivní kouření – např. trvalý pobyt v restauračním zařízení ať jako host či jako obsluhující personál silně zhoršuje aktuální stav samotné chronické obstrukční plicní nemoci.
V konečné fázi jinak můžete skončit na dýchacím přístroji. Proto dodržujte léčbu na roztažení plicní tkáně většinou ve formě inhalátorů s bronchodilatancii (látky roztahující průdušky).
Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic. Neužívejte více léky, než Vám byly předepsány, častým nadbytečným používáním si znemožňujete možnost kvalitního účinku léky v akutním zhoršení či v těžších stádiích onemocnění.
Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace, každý pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu.
Vhodná je lázeňská léčba, léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních.
Velmi dobrá je při dechové rehabilitaci hra na dechový hudební nástroj, kdy se naučíte správně dýchat – známá je flétnová škola profesora Žilky.
Důsledně je třeba léčit nejen každou infekci a obyčejné prochlazení, zde bohužel musí lékař častěji než u běžného zdravého člověka předepisovat antibiotika. Nutno ale léčit si i alergii na pyly stromů, prach, srst zvířat, chemikálie a další četné alergeny.

Komplikace chronické obstrukční plicní nemoci

Komplikací chronické obstrukční plicní nemoci je pneumotorax a plicní embolie.
Pneumotorax je nahromadění vzduchu v pohrudničním (pleurálním) prostoru.
Plicní embolie je onemocnění, při kterém dojde k uzavření plicní tepny embolem (krevní sraženina nejčastěji uvolněná z dolní končetiny). Při překročení do nejtěžší fáze onemocnění chronickou obstrukční plicní nemoci dochází k vážné dušnosti s nedostatkem kyslíku, že pacienti musejí být trvale připojeni na dýchací přístroje, používá se výplachů (laváží) dýchacích cest
 

Čaj na chronickou bronchitidu - složení čaje

  Fenykl plod (Fructus foeniculi)

Fenykl plod (Fructus foeniculi)

Je to bylinka nenahraditelná pro kojence a menší děti. Fenykl totiž výborně uvolňuje větry, působí proti plynatosti a střevním potížím , které často trápí děti zejména v kojeneckém věku. Doporučuje se i pro kojící matky, neboť povzbuzuje činnost mléčných žláz a jeho příznivé účinky se s mlékem přenášejí na dítě. Fenykl se osvědčuje i na ulehčení průběhu menstruace a jako mírně močopudný prostředek. Pomáhá uvolňovat hleny, proto se přidává do čajových směsí na průdušky. Při zevním použití slouží silný odvar z fenyklu k omývání očí při zánětu očních spojivek. V malých dávkách je neškodný, silnější dávky nebo dlouhodobé užívání může vyvolat podráždění ledvin, žaludku a střev, projevující se bolestmi. Odvar 2 lžičky drogy přelijeme 0,25 l vody, necháme přejít varem a louhujeme 20 minut. Užívá se obvykle teplý 2x denně, ráno a večer. Čistou silici nepodáváme malým dětem, může působit dráždivě!

  Lékořice kořen (Radix liquiritiae)

Lékořice kořen (Radix liquiritiae)

Lékořici používáme jako prostředek proti kašli a chrapotu, dále při onemocnění ledvinovými kaménky, při dně, revmatismu a jako přísadu k projímavým směsím. V současné době se využívají její extrakty při žaludečních vředech. Extrakt lékořice (při místním užití) má zvláštní protizánětlivé účinky, podobné účinkům glukokortikoidů, hormonů kůry nadledvin. Zahuštěný extrakt z lékořice je znám pod lidovým názvem pendrek a je oblíbenou pochutinou.

  Lípa květ (Flos tiliae)

Lípa květ (Flos tiliae)

Čaj z lipového květu je vyhlášený a všeobecně známý lék proti chřipce a s ní souvisejícími onemocněními. Jeho hlavní léčebnou vlastností je silný potopudný účinek a schopnost snižovat horečku. Má i odhleňující účinky, proto se přidává lipový květ do čajových směsí na průdušky a proti kašli. Zřeďuje krev, tím preventivně působí i proti zánětu žil, angíně pectoris a infarktu. Jak pomalu a dlouho lípa žije, tak působí i čaj z lipového květu. Můžeme ho pít jako univerzální, preventivní čaj, ale musíme ho pít trvale. Až po delší době se ukáže léčebná hodnosta lípy v celé šíři. To ovšem nic nemění na osvědčeném použití krátkodobém nebo jednorázovém. Nálev 1 lžíci drogy přelijeme 0,25 l vroucí vody, přiklopíme a necháme 15 minut louhovat. Scedíme. Užívá se horké 3x – 4x denně.

  Podběl list (Folium farfarae)

Podběl list (Folium farfarae)

Výborná rostlina na všechny druhy onemocnění plic a průduškových obtíží. Léčí průduškové astma, zápal plic, dýchavičnost, chronické onemocnění dýchacích cest, kašel a zahleněné plíce i průdušky. Podběl také povzbuzuje organismus a zlepšuje chuť k jídlu. Jeho použití je však mnohem širší. Spařené, trochu podrcené listy se přikládají vrchní (tmavší) stranou na špatně se hojící rány, záněty žil, na popáleniny, bolavé klouby, artrózu i bolestivá místa při revmatismu a dně. Podběl můžeme v běžných dávkách krátkodobě užívat i samostatně.

  Proskurník kořen (Radix althaeae)

Proskurník kořen (Radix althaeae)

Proskurník obsahuje mnoho slizových látek, což ho v dnešní praxi předurčuje k léčení průdušek a celého dýchacího ústrojí. Je to prvotřídní lék proti kašli a kataru průdušek- při tomto onemocnění působí velmi účinně, především u dětí. Slizové látky chrání sliznici před drážděním, proto se proskurník osvědčil i jako přísada do čajových směsí proti žaludečním a dvanácterníkovým vředům. Proskurník nikdy nevaříme ani nezaléváme horkou vodou, neboť teplem se nejúčinnější slizové látky ničí. Nejvhodnější je používat vlažný macerát, který při kombinaci s jinými bylinkami přilejeme do vychlazeného čaje. V silnější koncentraci se proskurníkový čaj používá jako kloktadlo a k výplachům ústní dutiny při různých zánětech, vřídcích apod., můžeme ho též přidat do koupelí při kožních ekzémech.